Laparoskopie

Laparoskopie – zdánlivě minimální chirurgický zákrok
Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém jsou optické přístroje zavedeny do oblasti dutiny břišní. Jak říkají chirurgové, udělá se “jen” pár otvorů a brzy jdete domů. Jedna kontrola, zda jsou jizvy zahojeny a je to.

Jenže u mě v ordinaci je praxe jiná. Na povrchu jizva vypadá, že je zahojená. Ale když pátrám po příčinách bolestí třísel, zad, podbřišku, menstruace či poruch plodnosti, často mě to navede právě k jizvám po laparoskopii.

A proč?

Pokud se o jizvu nepečuje i v hlubších vrstvách a neošetří se po zákroku tkáně v oblasti břicha (nejen), může se za nějakou dobu “ukázat” problém.

Nejde jen o to, že hluboké tkáně jsou v místě jizvy přilepené k sobě a nekloužou, jak je třeba.
Jde také o jednu zásadní situaci, která se při laparoskopii provádí, a to je naplňování dutiny břišní vzduchem. Pro chirurga zásadní, aby se orgány od sebe “odlepily” a on měl v optice přehledný terén.
Ale může se stát (a často se děje), že dojde k “mikrotraumatizaci” měkkých tkání (především fascií) a jejich hojení jizvou, která neumožní klouzavý pohyb tkání, vznikne srůst a ….také mnohdy dojde k tlaku na bránici a ta pak neplní dostatečně svou funkci dechovou a posturální (držení těla)….tradá problém je na světě.

A co s tím?

Pokud je laparoskopie nevyhnutelná, nenechte se po zákroku odbýt konstatováním, že je jizva zhojena a pečujte o jizvy alespoň půl roku. Stejně tak o své bříško – jak, to už je spíše na konzultaci s fyzioterapeutem, aby Vás naučil, co konkrétně je pro Vás vhodné. Využít lze také laser (předepisuje lékař), dechová cvičení a práci s hlubokým stabilizačním systémem páteře.