Ošetření pánevního dna
Dlouho jsem zvažovala zda a hlavně jak to napsat…protože moc dobře vím, že se pohybuji na tenkém ledě.
Budu postupně psát články na toto téma na tento blog na webu.
Protože se nám tady rozmohl takový nešvar. S raketovým rozjezdem gynekologické fyzioterapie je tu spousta kolegyň, které provádějí vnitřní ošetření pánevního dna jako na běžícím pásu a ne vždy to má očekávaný efekt.
Začalo mi psát několik žen s dotazem, jak by se měly po takovém ošetření cítit. Protože mají mnohdy ještě vedlejší účinky, které by být rozhodně neměly. Na fyzické i duševní úrovni.
A tak o tomto tématu budu více psát. I za cenu, že se to některých kolegyň dotkne. A že se budou cítit kritizovány.
Není mým cílem nikoho ponížit ani ukazovat kdo to dělá špatně. Chyby děláme všichni. Bez rozdílu. Včetně mě. I já si prošla mnoha omyly a nespokojenými klientkami než jsem se dostala k výsledkům, které uspokojily mě i klientky.
Cílem je sebereflexe. A pohled na svou práci z jiného úhlu pohledu. A mnohem méně traumatizovaných klientek.
Ošetření pánevního dna totiž není a nemělo by být technikou, kterou použijeme vždy při potížích s pánevním dnem. A především je třeba jemného a empatického zacházení s ženou. Některé jejich příběhy mě totiž děsí. A nechci to nechat jen tak!
Pokud budete chtít, sledujte můj web – odebírejte newsletter ať o mé postřehy nepřijdete.
A pokud jste žena, která nemá dobré zkušenosti s ošetřením přes konečník či pochvu, můžete mi svůj příběh napsat na pavla@fyziofemina.cz
